Znak Junáka

26. dívčí skautský oddíl Brno

Znak WAGGGS

Úvod
Náš oddíl
Skauting
Klubovna
Historie
Kronika
Plán akcí
Fotogalerie
Burza
Odkazy
Kontakty
Síň slávy


RSS kanál [?]
Přidej na Seznam.cz

Historie oddílu 26D Brno

Oddíl vzniká 8. 5. 1933. Na ten den svolal zpravodaj katolických skautů v Brně br. Josef Menšík první schůzku do Masarykova studentského domova na Cihlářské ulici. Sešlo se tu deset zájemkyň ve věku 12–23 let. První vůdkyní se stala ses. Marie Roušová-Svobodová, družina dostala název Vlaštovky. První táborový a zároveň slibový oheň byl 28. 10. 1933 na Kamenném vrchu. Ze začátku oddíl tábořil na Jihlavce u Dukovanského mlýna pod Mohelnem, později u Tasova na řece Oslavce. Zde si s děvčaty u táborového ohně zazpíval i tasovský kněz, známý básník a spisovatel, Jakub Deml, jindy je zase navštívila sestra místonáčelní z Prahy Anna Moravcová. S ní byl oddíl ve spojení přes celou válku.

V letech 1935–1936 dochází na Moravě k mohutnému rozmachu katolického skautingu. Oddíl přebírá ses. Frýbová; Marie Raušová a několik dalších sester se společně ujímají vedení nově vzniklých oddílů. Rok 1939 však tuto nadějně se rozbíhající činnost přerušil.

Po válce začínáme znovu a s holýma rukama, neboť všechen majetek zabavilo gestapo. Do oddílu přichází nová generace, přibývají družiny. V čele oddílu je Jarmila Tillová, roz. Stiborková. Klubovna byla na faře u sv. Jakuba, tábořit se jezdilo na Jihlavku a do údolí Oslavy (dnes jsou tato místa zaplavena přehradou). Po r. 1948 je však oddíl znovu nucen na 20 let svoji činnost pozastavit.

V r. 1968 obnovujeme pod vedením Jarmily Marečkové svoji činnost, tentokrát už máme klubovnu na Starém Brně. Do oddílu přicházejí děti poválečných světlušek a oddíl se rozrůstá téměř na stovku členů. Úspěšně se účastní všech her, soutěží a závodů (Svojsíkův závod 1969: 1. místo v brněnské oblasti, 3. místo v ústředním kole v Praze). Na tábor se jelo k Nové Říši.
V roce 1970 se sestry obávaly, že táboří pod skautskou vlajkou naposled. Oddíl musí, jako mnoho dalších, přejít pod pionýrskou organizaci. Má číslo 33 a název Modrý květ, sídlí v klubovně na Koněvově ulici (dnes Vídeňská, na místě naší klubovny je tramvajová odbočka do Bohunic). Vedení se ujímají sestry Tereza a Magda Scheuchovy. Jako pionýři jsme jezdily na tábor na Vysočinu k Černé ve žďárském okrese. Od r. 1975 se znovu na tři roky vracíme do Nové Říše. Potíží s činností přibývá a abychom mohly jet samy na tábor, musíme zajistit nejméně provoz dvou turnusů. Jedeme na Slovensko k Pružině u Považské Bystrice. V následujícím roce se vracíme zpět do Nové Říše, avšak již jen na jeden turnus a od r. 1980 oddíl opět zanechává své činnosti.

Roku 1989 přichází revoluce a s ní i znovuobnovení skautingu. Od r. 1990 se oddíl opět probouzí k životu. Obnovují se družiny, tradice, skautské ideje. Táboříme společně s 91. chlapeckým oddílem v Zubří u Nového Města na Moravě. Klubovnu máme na Starém Brně a oddílu se ujímá ses. Bejby – Brigita Kolářová (která je sama členkou oddílu od r. 1968) za pomoci Máti – Lídy Hartlové. Od roku 1996 táboříme opět pouze samy – tentokrát na vypůjčeném tábořišti u Hodíškova, v roce 1997 jedeme na Bílou vodu u Baldovce (Moravský kras), odkud nás, jako i spoustu jiných táborů po celé republice, donutila velká voda k evakuaci (zaplať Pán Bůh spíše „preventivní", byť vody bylo všude dost). Tamtéž táboříme i následující troje prázdniny. R. 1998 ses. Bejby předává oddíl Jindřišce Vičarové (provdané Cihlářové). V letech 2001–2005 jsme jezdily na tábor na Kopaniny u Kulířova.

Roku 2002 převzala náš oddíl sestra Marta Letochová. Za posledních deset let se naše družiny scházely v prostorách kláštera na Starém Brně, v bohunické Orlovně či v domku Svaté rodiny v Kohoutovicích. Až v roce 2006 jsme se konečně přestěhovaly do svého. Zakoupily jsme přízemní byt na ulici Křížkovského, naproti brněnskému Výstavišti, asi pět minut cesty od Mendlova náměstí – ideální poloha v centru. Postupem času jsme klubovny opravily a zútulnily – vymalovaly, obložily dřevem, postavily tři patra – dvě na materiál a jedno na spaní, nechaly vyměnit okna, zavedly „novou elektřinu“, pomalovaly stoly, židle, lavice, skříňky, knihovnu a všemožně klubovnu vyzdobily, takže už se tam cítíme jako doma. Za největší úspěch poslední dobou můžeme považovat instalaci nových kamen v malé i velké klubovně. Tímto též děkujeme všem, kteří nám s úpravou klubovny pomohli nebo nás finančně, materiálně či jinak podpořili. Co se týče táborů, v letech 2006–2011 jsme vyloženě kočovaly, postupně jsme tábořily v Domašově nad Bystřicí, Javoříčku, dvakrát v Uhřínově (2008 na tábořišti u Jury Zemana, kde se před několika lety konaly tábory našeho bratrského 91. oddílu a poté u bratrů „Řečkovičáků“ na tábořišti asi o dva kilometry vedle), v Újezdu u Rosic a poté opět u Jury v Uhřínově.

Na letním táboře v červenci 2011 předává Marta oddíl Martičce – Martině Pitnerové, která jej vede dodnes. V roce 2011 se nám podařilo díky mnohým dobrodincům, zejména Ivo Brzobohatému – Ještěrovi zakoupit pozemek u Studence u Třebíče na Vysočině. Po téměř osmdesáti letech kočování můžeme tedy jezdit na vlastní“ tábořiště. Letní tábory v letech 2012–2016 probíhaly právě tam.

Na oddílovém vánočním výletě do okolí Moravských Bránic a Dolních Kounic předává Martička oddíl dne 10.12.2016 v klášteře Rosa Coeli své nástupkyni Lenti.


Zpět na úvodní stranu

Sobota 16. 12. ’17
svátek slaví Albína

Ikona stránky

Podporují nás
I vy můžete finančně podpořit náš oddíl!

Ubytování na akcích

Jak psát na web



Vytvořil O webuAdmin • Aktualizace: 29. listopadu 2017 v 8.36